Protesty.

Stanislav Kostka Neumann

Protesty.
I.
Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy, ty davy bědné, davy rozespalé, v nichž není trocha síly rvát se spolu za čest svou aspoň, když ne za vítězství? Je dohráno... A ticho, hrozné ticho... To tragedie byla pro arénu, kde diváci i zatleskat jsou líni. Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy, jež, krvežíznivé, o nová čísla žurnálů svádí pouliční bitky? Jsme stále v ohni, stále poraženi, jdem do boje juž napřed poraženi... A davy? Hlučí na svých promenádách a politiku žvaní v pivovaře a fráse lapou z tribun, z parlamentu. To abys automaty měl, ne svaly, by, když duch zoufá, dále pracovaly. – Ach, hochu, ticho! – – Lépe takhle bít se, než takového vítěze jít v stopách! [41]
Básně v knize Nemesis, bonorum custos...:
  1. První den.
  2. Vzpomínky.
  3. Vězňové na procházce.
  4. Smutek.
  5. Večer.
  6. Počátek románu.
  7. Pes.
  8. Své mateři.
  9. Melodram.
  10. Vůně dopisu.
  11. Útrpnosť Cynthie.
  12. Teplé stisknutí.
  13. Nepřišla...
  14. V zimní noci.
  15. Štědrý večer 1893.
  16. ***   Ze psího vína rudé do krvava
  17. Návrat.
  18. Zapadlou čtvrtí.
  19. ***   Kout s rudou pohovkou v moderní kavárně.
  20. Lednové večery.
  21. Štěstí.
  22. Protesty.
  23. Píseň.
  24. Chudá holka.
  25. Promenády.
  26. Adagio.
  27. Rondeau.
  28. Pohřeb.
  29. Chladné dni.
  30. Čtrnácte rispettů.
  31. Nálada z podletního jitra.
  32. Po návštěvě.
  33. Sloky.
  34. Výletníci se vrací.
  35. Motýli.
  36. Připozdívá se...
  37. Vlak.
  38. Profily z protějška.
  39. Oblaka.
  40. Fadessa dnů.
  41. Té, která doma trpí.
  42. Vášeň.
  43. Odchod vlašťovek.
  44. Opuštění.
  45. Nostalgie.
  46. Houby.
  47. Píseň.
  48. Číše.
  49. Od lesů plovou hejna vran...
  50. Rispet.
  51. Zimní ráno.
  52. Rispet.
  53. Čistá chvíle.
  54. Zimní melancholie.
  55. Poslední dny.