***   Ze psího vína rudé do krvava

Stanislav Kostka Neumann

***

Ze psího vína rudé do krvava Ze psího vína rudé do krvava
 a choulící se listy spadaly, na dvoře poprášeném žloutla tráva –: tak zřel jsem mizet léto z povzdálí. Je to cit divný, bolest téměř žhavá, když život zmizel, touhy zůstaly... Však ty, jež jeseň neutiší lkavá, do zimy zbudou, aby zmíraly – Pak vzrušen jsi jen, zříš-li známé tváře a při návštěvě jednou za týden vyhlédneš z oken soudní kanceláře. A konečně, jak divák unavený, tak bez účasti necháš každý den a divíš se, když opouštíš ty stěny. [30]
Básně v knize Nemesis, bonorum custos...:
  1. První den.
  2. Vzpomínky.
  3. Vězňové na procházce.
  4. Smutek.
  5. Večer.
  6. Počátek románu.
  7. Pes.
  8. Své mateři.
  9. Melodram.
  10. Vůně dopisu.
  11. Útrpnosť Cynthie.
  12. Teplé stisknutí.
  13. Nepřišla...
  14. V zimní noci.
  15. Štědrý večer 1893.
  16. ***   Ze psího vína rudé do krvava
  17. Návrat.
  18. Zapadlou čtvrtí.
  19. ***   Kout s rudou pohovkou v moderní kavárně.
  20. Lednové večery.
  21. Štěstí.
  22. Protesty.
  23. Píseň.
  24. Chudá holka.
  25. Promenády.
  26. Adagio.
  27. Rondeau.
  28. Pohřeb.
  29. Chladné dni.
  30. Čtrnácte rispettů.
  31. Nálada z podletního jitra.
  32. Po návštěvě.
  33. Sloky.
  34. Výletníci se vrací.
  35. Motýli.
  36. Připozdívá se...
  37. Vlak.
  38. Profily z protějška.
  39. Oblaka.
  40. Fadessa dnů.
  41. Té, která doma trpí.
  42. Vášeň.
  43. Odchod vlašťovek.
  44. Opuštění.
  45. Nostalgie.
  46. Houby.
  47. Píseň.
  48. Číše.
  49. Od lesů plovou hejna vran...
  50. Rispet.
  51. Zimní ráno.
  52. Rispet.
  53. Čistá chvíle.
  54. Zimní melancholie.
  55. Poslední dny.