Teplé stisknutí.

Stanislav Kostka Neumann

Teplé stisknutí.
Za sivým kroužkem papirosy ztišen hledím bez hnutí... na louce duše rozžal kdosi oheň v nočním vanutí. Ať jeseň fičí... ať vše kosí zimy honci třeskutí! má duše ve tmách ssebou nosí její ručky stisknutí! Já nevím, čím as býti chtělo, zda trochu soucitu jím chvělo, či snad víc, či vůbec nic... Když skřehlý tvor u ohně stane, což ptá se, zda-li proň jen plane, zda-li hřá se jich tu víc? [25]