Pohřeb.

Stanislav Kostka Neumann

Pohřeb.
(S eskortou v dubnu 1894.)
Vlak krátké výkřiky své hází po kraji, jenž z mokrých ranních par se zvolna probírá, před oknem tyče se mi nahé houpají, a pohled do dálky mi mlha zastírá. U hráze močály se mrtvě blýskají, jich žlutá hladina se stínům otvírá; vlak krátké výkřiky své hází po kraji, mně zdá se, duše má že tiše umírá... A rachot vagonů, ten rythmus bubnů černých, ten rythmus stišení i stesků nedoměrných, tak divně, stlumeně, tak smutně slyším hrát – A vlak se žene dál a sotva tkne se země... okovy četníku na klíně zvoní temně jak umíráčku pláč... V pouť bez návratu snad? [53]
Básně v knize Nemesis, bonorum custos...:
  1. První den.
  2. Vzpomínky.
  3. Vězňové na procházce.
  4. Smutek.
  5. Večer.
  6. Počátek románu.
  7. Pes.
  8. Své mateři.
  9. Melodram.
  10. Vůně dopisu.
  11. Útrpnosť Cynthie.
  12. Teplé stisknutí.
  13. Nepřišla...
  14. V zimní noci.
  15. Štědrý večer 1893.
  16. ***   Ze psího vína rudé do krvava
  17. Návrat.
  18. Zapadlou čtvrtí.
  19. ***   Kout s rudou pohovkou v moderní kavárně.
  20. Lednové večery.
  21. Štěstí.
  22. Protesty.
  23. Píseň.
  24. Chudá holka.
  25. Promenády.
  26. Adagio.
  27. Rondeau.
  28. Pohřeb.
  29. Chladné dni.
  30. Čtrnácte rispettů.
  31. Nálada z podletního jitra.
  32. Po návštěvě.
  33. Sloky.
  34. Výletníci se vrací.
  35. Motýli.
  36. Připozdívá se...
  37. Vlak.
  38. Profily z protějška.
  39. Oblaka.
  40. Fadessa dnů.
  41. Té, která doma trpí.
  42. Vášeň.
  43. Odchod vlašťovek.
  44. Opuštění.
  45. Nostalgie.
  46. Houby.
  47. Píseň.
  48. Číše.
  49. Od lesů plovou hejna vran...
  50. Rispet.
  51. Zimní ráno.
  52. Rispet.
  53. Čistá chvíle.
  54. Zimní melancholie.
  55. Poslední dny.