Zimní melancholie.

Stanislav Kostka Neumann

Zimní melancholie.
Šero v cele, šero venku, šeré nebe v dál se šíří, líný valčík bílých bodů před oknem jen tiše víří. A v mé lebce unavené šerý rytíř v snění sedí, přes oči své šeré spustil ocelové šeré hledí. Šero v cele, šero venku, bílé body víří líně –: pranic nechci, pranic více než se vyplakat v tvém klíně. [94]