Píseň.

Stanislav Kostka Neumann

Píseň.
Byl květen a páchlo šeříku houští a pták pěl ve větvích, – já vzpomínal na tvé panenské rety, na jejich čistý smích. A zmíraly růže v srpnovém slunci, – já vzpomínal jsem char na tvoje k mým kdysi přižehlé rety, na jejich sladký žár. A říjen byl, lípa krvavá srdce házela větru v plen, – já vzpomínal na tvé chvící se rety v rozluky šedý den. Teď zima se blíží... Nad podobenkou v přitmělé cele dlím a vzpomínám na tvé zamčené rety polibkem posledním. [85]