Útrpnosť Cynthie.

Stanislav Kostka Neumann

Útrpnosť Cynthie.
Měkkého světla měsíce rozčeřený proud šeptavých vlnek tisíce rozlil v každý kout. Dvůr nestačí.... A kypíce v mříž se drou bez pout..., v těch sladkých vlnách měsíce blankyt zdá se plout... Chladivý blankyt večera, kdy duše vchází do šera v bohoslužbě vzplát... Nad duší v rakvi smuteční to modré světlo tiše sní, modro, vůně, chlad... [24]