ROMANCE.

Adolf Bohuslav Dostal

Tiše, tiše do květů položil jsem hlavu tvou, konvalinek bílé zvonky voněly ti pod hlavou. Natrhal jsem anemonky, na hruď bílou ti je dal, pak jsem stranou v trávě tu pohádku ti povídal: O princezně, které spaly velké touhy ve hrudi, o princi, jenž přišel z dáli, a ty jeho oči plály, že se ptáci v písních ptali, zda ty touhy probudí... Tiše modré anemonky ležely ti na hrudi.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

10. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. BÍLÉ SRDCE. (Zikmund Winter)
  3. II. Mila. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  5. Poslední květy. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Pod střemchou. (Adolf Heyduk)
  7. KDYS ZA DNŮ JASNÝCH... (Vladimír Frída)
  8. 17. Pod jabloni baldachynem (Václav Bolemír Nebeský)
  9. JEJÍ NOŽKY. (Adolf Brabec)
  10. Zálety. (Adolf Heyduk)