KDYS ZA DNŮ JASNÝCH...

Vladimír Frída

Kdys za dnů jasných, smíru, slunce štěstí, když slyšel jsem Tě pět, zřel věnce plésti, a květem zdobil jsem Tvůj vlas, kdy zírali jsme bílých do oblaků, a tiše poslouchali zpěvy ptáků, a ve souzvuku srdcí hlas: Já za dnů těch jsem zřel Tvůj úsměv jen. Leč minul tichý večer, klidný sen, a jitro šeré mám jen trudu. Ať v úsměvu Ti nové štěstí vzplane. Vždyť v můj-li žal Tvá jedna slza skane, pak vím, že jistě spasen budu.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

44. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JAK V NOCI BÍLÉ LUNY KVĚT... (Otakar Auředníček)
  2. Poslední květy. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Ó mluv má Paní! (Xaver Dvořák)
  4. VÍŠ? (Jan Spáčil-Žeranovský)
  5. Lék. (Adolf Heyduk)
  6. V lese. (Adolf Heyduk)
  7. Stesk. (Anna Simerská)
  8. Krásný den a krásné bylo žití (Josef Holý)
  9. S puklým srdcem. (Adolf Heyduk)
  10. ZA SVÍTÁNÍ. (Antonín Klášterský)