POJEDNOU...

Stanislav Kostka Neumann

Snad šel jsi parkem. Ptáci zpívali, a bylo tiché, pokojné ráno. Klidně tvé myšlenky na svět se dívaly, a všecko zdálo se spořádáno. Snad šel jsi parkem. A snad pojednou jinak se věci pousmály. Jako když na větev před oknem usednou nějací vzácní ptáci z dáli. Anebo stalo se něco jiného, když parkem šel jsi, ulicí, domem, něco jen pro tebe viditelného, leč bouřícího bleskem a hromem. A šel jsi parkem. Jak jindy napohled, jen hlava, hlava se podivně točí. Po duze vysoko v jiný kráčíš svět, cos opilého ti svítí z očí. A zase parkem jdeš, domem, ulicí: jak sen to bylo, leč pravdivější. Znamenán ranou proměňující cizincem vracíš se na svět zdejší. Jak živá touha smutně vrávoráš, cizincem hledícím do daleka. Lhostejno, které jméno proto máš. Na příklad: Amazonská řeka.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

237. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z toulek samotáře. (Emanuel z Čenkova)
  2. Stromy v městě. (Josef Svatopluk Machar)
  3. JARO V MĚSTĚ (Antonín Sova)
  4. U seminářské zahrady. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Malým proletářům. (František Cajthaml-Liberté)
  6. VEČERNÍ HUDBA. (Antonín Klášterský)
  7. Pastel. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  9. Kuželky. (Ladislav Quis)
  10. Jitro na Petříně. (Jaroslav Vrchlický)