PÍSEŇ

Stanislav Kostka Neumann

V zlatých a stříbrných strunách mé city po tichu hrají a na zasněných dunách pak v úplňku usínají. A procitají vždy znova před západem luny a sáhnou na stejná slova v zlaté a stříbrné struny. Z dob zašlých však píseň to není, neželí minulých sněhů, v snění a roztoužení moderní zpívá něhu. Moderní něhu z hlubin bolestných zkušeností, slzami broušený rubín, rozkvetlý na moudrosti.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

386. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pod klenbou štíhlých bříz se v tiché snění hrouží, (Božena Benešová)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. DNY JDOU – – (Vladimír Frída)
  4. ANDANTE. (Karel Babánek)
  5. VÁNOČNÍ PÍSNĚ (Xaver Dvořák)
  6. JARNÍ SLOKY. (Karel Babánek)
  7. Z JARA. (Julius Zeyer)
  8. UKOLÉBAVKA. (Ludvík Lošťák)
  9. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Pod topoly. (Jaroslav Vrchlický)