PÍSEŇ

Stanislav Kostka Neumann

PÍSEŇ
V zlatých a stříbrných strunách mé city po tichu hrají a na zasněných dunách pak v úplňku usínají. A procitají vždy znova před západem luny a sáhnou na stejná slova v zlaté a stříbrné struny. Z dob zašlých však píseň to není, neželí minulých sněhů, v snění a roztoužení moderní zpívá něhu. Moderní něhu z hlubin bolestných zkušeností, slzami broušený rubín, rozkvetlý na moudrosti. 28