PÍSEŇ

Stanislav Kostka Neumann

PÍSEŇ
Žhavý oblak zlatý po mém nebi pluje. A pak že mne osud nemiluje! Jenže oblak zlatý pluje v neshledanou, a mé nohy brzy navždy stanou. Žhavý oblak zlatý pluje nad mou hlavou, oblévá ji něhou usměvavou. Jenže oblak zlatý pluje v přeneznámo, a mé srdce bude jednou samo. Když ten úsměv zlatý nade mnou tak tane, zapomínám na vše, co se stane. Z tmy však volá na mne z bezedného moře nezbytného sbohem černé hoře. 73 OBSAH
Pojednou...(9) Balada(11) Wagons-lits(13) A pomyslit...(15) Motýl mi sedl na ruku...(16) Divák z bia(19) Březen(21) Náměsíčník(22) Mardi gras(24) Fred(26) Má touho bláznivá...(27) Píseň(28) Mudřec(29) Ztracené jaro(31) Rok chudého na slunci 1.–12.(33) S břemenem stesku(47) A naposled(49) Tré možností(50) Rozmluva(51) Červnová noc(53) Kdyby mi bylo 30 let(54) Oblaka bílá...(58) Jiný rozhovor(59) Šerosvit(62) Píseň(64) Neotálej!(67) Meditace(68) Píseň(69) Touhy chuďasů(70) Modlitba(71) Píseň(73)
[75] ZLATOKVĚT kniha XXI STANISLAV K. NEUMANN PÍSNĚ O JEDINÉ VĚCI Se čtyřmi kresbami J. Šímy Úprava O. Mrkvičky Vytiskla Polygrafia v Brně v nákladu 600 číslovaných výtisků pro nakladatelství Fr. Borový v Praze 1927 Tento výtisk má číslo 282
E: jf; 2004 [77]