WAGONS-LITS

Stanislav Kostka Neumann

WAGONS-LITS
Dokud jsi mlád, ach, mlád, ach, mlád, wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits, svět zkvétá sladce všemi „snad“, jachtami, tropy, hotely, ženami pletí všech a vnad, wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits. A letí mládí, šílenec, wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits, byl’s básník a byl’s milenec, cos žili jste a viděli, v vzpomínce sládne hořká věc, wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits. Vzpomínka zlatí skutečnost, wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits, i v pivnici, kdes denní host, v maloměšťácké posteli. Spokojen hryžeš holou kost, wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits. Leč běda ti, když náhle zříš wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits, jak z mdloby když se probudíš: den hluboce je zardělý, 13 a v noc ti plane Jižní kříž, wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits. Snadno sis dával malý cíl, wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits, cos, bloude, z mládí učinil? Oči – snad pozdě – prozřely. Pohřebních vozů zpívá kvil: wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits. 14

Básně v knize Písně o jediné věci: