FRED

Stanislav Kostka Neumann

FRED
Po všech mořích křížem krážem proplavil své mládí Fred, ve všech zemích vedry, mrazem spaloval si srdce květ. Vedry zhnědl, vyschl, zvětral, mrazem zkřehl, popukal, – na spálených květech srdce znova květ mu rozkvétal. Ve všech barech hasil žízeň, srdce neuhasil však, zpívalo tu věčnou píseň v drsném lese něžný pták. Píseň snu a píseň touhy srdcí spadlých s měsíce... Znova po mořích Fred bloudí, znova prázdní sklenice. Pije, tančí, rve se, líbá, uniká mu lidský věk, – v srdci však mu stále zpívá, ze srdce naň stále zírá svatý obrázek. 26