NEOTÁLEJ!

Stanislav Kostka Neumann

NEOTÁLEJ!
Koráby starostí a hoří křižují denně po tvém moři, je vysíláš i přijímáš. A tenhle provoz samočinný nečeká ani na pokyny, do smrti hojnost zboží máš. Zato však zřídka na své vodě zříš radostí a štěstí lodě po mnoha marných nadějích. Važ si té chvíle, je to svátek, palubu vyšňoř do Benátek, sem věnce, hudbu, tanec, smích! Sem rychle! Radost způsobiti, můžeš-li, radost zakusiti, jí neodkládej na zítřek! Můžeš-li kvésti, neotálej, zavoň, zardi se a sálej, vzleť motýlem, jenž kuklu svlék’! 67