OBLAKA BÍLÁ...

Stanislav Kostka Neumann

OBLAKA BÍLÁ...
V severní louži k holému břehu dvě loďky přivázány jsou. Oblaka bílá s něhou na svém sněhu jsou jedinou jim útěchou. Oblaka bílá přiběhnou jak děti, poselstvím srdce zahřejí; oblaka bílá do dálky letí poskytujíce naději. Oblaka bílá, lůžkové vozy s tvou touhou ujíždějí v dál... Dvě loďky se houpají... Vědí bozi, co osud kde jim uchystal. 58
Básně v knize Písně o jediné věci:
  1. POJEDNOU...
  2. BALADA
  3. WAGONS-LITS
  4. A POMYSLIT...
  5. MOTÝL MI SEDL NA RUKU...
  6. DIVÁK Z BIA
  7. BŘEZEN
  8. NÁMĚSÍČNÍK
  9. MARDI GRAS
  10. FRED
  11. MÁ TOUHO BLÁZNIVÁ...
  12. PÍSEŇ
  13. MUDŘEC
  14. ZTRACENÉ JARO
  15. ROK CHUDÉHO NA SLUNCI
  16. S BŘEMENEM STESKU
  17. A NAPOSLED
  18. TRÉ MOŽNOSTÍ
  19. ROZMLUVA
  20. ČERVNOVÁ NOC
  21. KDYBY MI BYLO 30 LET
  22. OBLAKA BÍLÁ...
  23. JINÝ ROZHOVOR
  24. ŠEROSVIT
  25. PÍSEŇ
  26. NEOTÁLEJ!
  27. MEDITACE
  28. PÍSEŇ
  29. TOUHY CHUĎASŮ
  30. MODLITBA
  31. PÍSEŇ