v mlhavém ránu

Stanislav Kostka Neumann

do mlhy kráčím šedivé a bílé, v podzimní báj o tisíceré víle, jež v lukách válí se i po vodě; však mohli by to být i zástupové, jež lenivě tu kouří z lulky nové, mé lulky dým se tomu podobá. dráždivý, vlhký pach je v celém kraji, do klece ze stínů nás zavírají ty chladné páry plazící se kol: mě na břehu i stěny rákosové i černou slípku, která šerem plove a krkem zdá se tiše veslovat. a čímsi tajemným tu dýše ráno, však všecko je tu řádem požehnáno, dusím své chrchlání, bych neplašil. u těchto živlů je i básník zticha, jenž nesmí mlčet tam, kde panská pýcha a ziskuchtivost šlapou po lidech.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

625. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. Zimní procházka. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XIX. Váš slýchám sten v té smutné noční chvíli, (František Leubner)
  4. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. DOMOV (Božena Benešová)
  6. None (Karel Leger)
  7. PODZIM. (Karel Babánek)
  8. VINEA CHRISTI. (Xaver Dvořák)
  9. ČERNÁ PRSŤ. (Antonín Sova)
  10. POUTNÍKOVA PRVNÍ ÚZKOST. (Antonín Sova)