hořká meditace

Stanislav Kostka Neumann

mám sladkou jeseň před okny a hořký podzim v nitru. a přec i půlnočními dny jde lidská cesta k jitru. jsou dějiny však veletok, a život náš jen stružka. snad, než se s rokem sejde rok, odnesou tělo s lůžka. anebo jako mstivý lup kdes odnesou je s dlažby. je lidstvo lidožravý sup. a soudí tu i pažby. tak hořkost černých dnů a let, v nichž stará pýcha bledne, dvakráte pálí... ještě květ, květ rozvíjí se ve dne na trsu listopadovém, však šero shnilé pije a po slunci jen zazděném hladovou touhou nyje. je těžko květům kvésti tmou... krutější los však mají, když uvadnou a opadnou a slunce nepoznají.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

858. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Co jsem četl. (Jan Červenka)
  2. Proměny. (Alois Škampa)
  3. HNÍZDO (Hermor Lilia)
  4. ŘÍJEN (Božena Benešová)
  5. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  6. Podzim. (Boleslav L. Černý)
  7. PODZIMNÍM KRAJEM. (Karel Babánek)
  8. My budem šťastni... (Julius Alois Koráb)
  9. Babí léto. (Simeon Karel Macháček)
  10. 5.   Šlo jaro, léto, podzim šel, jde zima; (Stanislav Kostka Neumann)