Ma salami.

Jan Evangelista Nečas

Od Jerusalema města vedla Vlacha drsná cesta, nevím už, kam do okolí. Opatřiv se hodnou holí, vzal si tři salámy s chlebem k požitku pod širým nebem. Celá duše jeho jesti jata pohlížením v ona místa svatá, kde pán Ježíš divy konal, učil, trpěl a pak skonal. Na to všecinko se rozpomíná, když tu potká Arabie syna, kterýž praví: „Ma salami!“ t. j. česky: Pokoj s Vámi! Vlach však domněnkou tou veden, že chce salám, dal mu jeden. Sotva ušel zas pár kroků, má ho druhý Arab v oku a dí taktéž: „Ma salami!“ Vlach si myslí: Pán Bůh s námi! to je divný národ lidí, že až do kapsy mně vidí. Obdařiv jej, Vlach si sedl a sám třetí salám snědl. V tom naň jiný Arab čumí, pozdravuje tak, jak umí: „Ma salami! Ma salami!“ „Což pak nosím masné krámy?“ zvolá poutník. „Ontě vskutku vidí mně až do žaludku.“

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

163. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KŘIŽÁK. (Petr Křička)
  2. Legenda o holubici. (Eliška Krásnohorská)
  3. Koleda. (František Leubner)
  4. MODLITBA. (Zikmund Winter)
  5. 138. Jako dobrý křesťan v zemi Páně (Jan Kollár)
  6. Lístek zapuzení. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Otče náš! (Karel Alois Vinařický)
  8. Divotvorné sousto. (František Kyselý)
  9. XVI. Na lůžku leží ubohá má milá. (Adolf Heyduk)
  10. ŠUMAVSKÁ UPOMÍNKA. (Eliška Krásnohorská)