TAM U NÁS...

Jan Opolský

Tam u nás v polích podivně se smráká, že náhle, bůh ví jak, vše flóry ošatí, jak z prázdnot by let obrovského ptáka, jenž nedá hlasu, zdál se klesati. Tam u nás v polích prorvy jsou a jámy, jež lačně se vším černem nasytí, v těch nocích jesenních jen úzkost tápá s námi, jež o milost nám velí prositi. Tam u nás cesty pozdně cíl svůj tratí, kdož jimi šli, jaks’ navždy mizejí, ta tmavá pole nedají nám znáti ni víru, lásku, ani naději. Z těch polí pýr a stopy kouřů čiší, zem’ ztemní necitně, již pluh tu poraní; bez vůle své jsou místa tato bližší ne tichostí, však mírou zoufání.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

307. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čapí hnízdo. (Augustin Eugen Mužík)
  2. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  3. Jak trudný pochod... (Bohdan Kaminský)
  4. Šotek z hor. (Emanuel z Čenkova)
  5. Z JARNÍCH SMUTKŮ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. ROZLOUČENÍ. (Adolf Brabec)
  7. BALADA Z ODKVĚTLÉ KRAJINY (Antonín Sova)
  8. V kraj sesmekly se dlouhé stíny steré (Jiřík Luděk Moravský)
  9. SENSITIVA. (František Serafínský Procházka)
  10. PODZIM V KRAJI. (Adolf Bohuslav Dostal)