RODNÁ HLÍNA

Jan Opolský

Skutečnost teskná mého kraje vnikla mi navždy ve sny, tak jako pečeť v měkkém vosku zůstaví relief přesný: Louky a háje, zjizvené toporným pluhem, pole,... které snad spoře obroste, nebo nám zůstane holé;... opustlé cesty, úvozy, čekanka kde se plouhá, jejíž zrak trpně vybledlý tak jako prázdná touha, rmen, jehož zlatý, skvělý terč mateřsky půdou chován, pro tvrdý život žárem dní ztužen a konservován. Všecka ta flóra prostičká, slzičky, rožce, chrpy, skrytý svůj život milují tím víc, čím víc jím trpí. A já se vracím tisíckrát duší svou k tomu kraji, nikde se polní zvonečky tak temně nemodrají, nad všecko rajské stromoví třešeň tu horská kvete, jabloně jako pod sněhem růžovým naleznete. Ať je svět jak chce široký, rozlehlý, zářný, jasný, nežli můj kraj snad bohatší na zlato, ne však na sny. Tolik se snů tu přesnilo, co jich jen hlava snese, kapradí plané pod hlavou v hlubokém našem lese. Na konec i ten věčný sen je tady zcela jiný: na božím světě širokém není tak hebké hlíny.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

109. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. SÁM. (J. B. Polom)
  3. V nadějí mých bujný les... (Adolf Heyduk)
  4. VEČERNÍ CESTA. (Růžena Jesenská)
  5. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. XLI. Já s šerým hájem podřimoval (Vítězslav Hálek)
  7. KDYŽ JITRO PAPRSKŮ... (František Kvapil)
  8. Jarní pouť. (Eliška Krásnohorská)
  9. V KVĚTNOVÉM RÁNU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)