V SNECH SLÝCHÁM UMDLENÝCH...

Jan Opolský

Ohlasné, dlouhé chodby klášterů v snech vyděšených vídám nejčastěji, kde lesklé oči bledých paterů pod lampou mžikovou se extaticky chvějí. Kde v snětích šeříku srub studny rozvalené se dělí s ptáky o truchlivé sny, když první stín se chvatný v houště vžene, kam plakat chodí novic nemocný; kde mřížením je vidět opuštěné dvory, zšeřilé stínem starých kaštanů, jež hučí mdlobné, potácivé chóry a klaní se ze strany na stranu. V snech slýchám umdlených, jak stromy šumí, a rachot okovu té mrtvé studně na dno, a v houšti nemocný jak novic vzdechy tlumí, když ve dvůr padá podvečerní chladno...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

134. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO PITCE (Antonín Sova)
  2. PTÁCI. (Otakar Auředníček)
  3. PŘÍCHOD PODZIMU. (Zikmund Winter)
  4. BŘÍZY. (František Eisler)
  5. NA PLÁNI (Hermor Lilia)
  6. PO BOUŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Podaná ruka (Stanislav Kostka Neumann)
  8. VARHANY. (Antonín Klášterský)
  9. A STROMY ŠUMÍ... (Otokar Fischer)
  10. Soše Narcissa. (Jaroslav Vrchlický)