DOMA

Jan Opolský

Do luhy uny v slunci se lehce třpy(J7f) člověk tu vede chce li jen měnli živoby(J7f) Uprostřed vody luk a skal občas trochu du(J7f) o lecčem co mu skryto je ne li nerozuma(J7f) V posled řa o so počátek konec kde je(J7f) Trýz se kdy z plaisiru pocitem beznaje(J7f) je to val zvetše beznaděj marnost da(J7f) člověk své vchody do duše před steskem neuhlí(J7f) Luhy se totiž seseří zaú klenby v lese(J7f) kame kdy se skály na vždycky oderve se(J7f) ptáci se loučí s místem tím končí svůj pěv změk(J7f) jakoby v řece bez hlasu čločí slze tekly(J7f) jakobys ženu baje když jste se octli sami(J7f) po doušcích jedu ujel trýzněn byl pochybami(J7f) jakobys ohlas chechta po vlastním slyšel slo(J7f) svůj vlast uzřel mihnout stín šinou po hřbito(J7f)

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

468. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Má duše (Xaver Dvořák)
  2. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  3. PRAMEN. (František Taufer)
  4. RYBNÍK BRAVNÝ. (Jan Opolský)
  5. XX.   TOUHA PO MÍRU. (Richard Weiner)
  6. MNOZÍ PŘEJDOU BEZ STOP... (Josef Kalus)
  7. PO PROUDU (Jan Opolský)
  8. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  9. KRAJINY COROTOVY. (Antonín Klášterský)
  10. BALLADA O LÁSCE, JEŽ ODEŠLA. (Antonín Sova)