XX.   TOUHA PO MÍRU.

Richard Weiner

Však musí něco být jak vážka nad vodami v poledne ve slunci, nehybná, lesklá, celá, jakoby zbavena zlé tíže svého těla. I nezná úzkostí ni závrati, jež zmámí. Ať moře vzbouřeno, ať plije svojí pěnou; nechť rozšklebena zem, nechť větry skučí v hvozdech; byť člověk poslední vzdal poslední svůj povzdech – jí v rovnovážnost vše jen vplyne nezměněnou. A já jsem pokoušel hru běsnou vodopádu: tu štěstí přálo mi – a nezraněn jsem prolét’. A ještě orosen, již znovu pátral pohled po vřavách, jež měl rád, po skvostném nesouladu. Nad stromy lesními jsem v bouři nízko letěl: tu štěstí přálo mi – nezranil les mé hrudi. Vykonav marnost svou, můj nepokoj se budí k marnostem novým, jat blýskáním chladných světel. Já slovo řekl – skutek následoval záhy. A jsou jich tisíce a v pravdě činu není, neb ten je souladný a v něm je rozluštění. Však ve mně zmatek je, vymčený z rovnováhy. Leč musí něco být jak vážka nad vodami v zářivém poklidu kdes nad studánkou lesní. I v tichých poledních i v kaskádách, jež běsní, i v činech souladných i ve zmatcích, jež mámí. Můj zrak je bez slzí, když po tom marně nyje v neskladných výpravách, k posměchu hadím duším. Jest – já však nevnímám té rajské harmonie, jež možná ve mně je, který ji věčně ruším.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

506. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Leknín. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DOMA (Jan Opolský)
  3. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  4. III. A což ty větry burácejí? (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  5. PRAMEN. (František Taufer)
  6. DĚDICTVÍ (Jan Opolský)
  7. Když slunce za lehké se clony skryje ( H. Uden)
  8. Mlha. (Adolf Heyduk)
  9. Již záře sluneční se přesunula ( H. Uden)
  10. TOUHA (Stanislav Kostka Neumann)