Vzplálo slunko zářivé nad Těšínem vzplálo(T7f)
širé slezské krajiny světlem zalévalo(T7f)
širé dálné krajiny hory doly pláně(T7f)
ptactvo písní vítalo nové jitro Páně(T7f)
Do Marklovic v lovčí hrad Černá kněžna jede(T7f)
úsměv milý pohrává v tváři její bledé(T7f)
po boku jí milý choť hrabě Forgáč švarný(T7f)
dumně ve kraj upíná pohled žhoucí žárný(T7f)
Hoj ten milý slezský kraj hrabě zahovoří(T7f)
Hle jak ladně kouzelně v záři slunka hoří(T7f)
Jako smavá zahrada vůkol rozkládá se(T7f)
jako obraz nádherný v zlatém slunka jase(T7f)
A ty vísky dědiny kam se pohled šine(T7f)
a ten horstva věnec kol kterak vlídně kyne(T7f)
Však už chápu proč ten lid jejž ty kraje rodí(T7f)
Tvoje ústka paní má k chvále pouze svodí(T7f)
Jedno však tu paní má co můj nítí zájem(T7f)
Tvoje vláda knížecí ta mi dosud tajem(T7f)
Tvoje vláda podivná Tvoje panování(T7f)
pro něž lid ten v šíř i v dál ctí Tě bez ustání(T7f)
Všaktě všude živa jest Tvoje chvála v lidu(T7f)
všaktě všude známa jest kněžna od Beskydu(T7f)
jako drahou světici lid ten vzývá Tebe(T7f)
a Tvá chvála dolétá věru v samo nebe(T7f)
Usmívá se v rozpacích Kateřina kněžna(T7f)
a po tváři úsměvné hrá jí růměň něžná(T7f)
sebechvále vzpírá se skromná její duše(T7f)
mlčky na svém bělouši k Marklovicím kluše(T7f)
Aj tu v cestu před oře mladá klesá žena(T7f)
jako polní lilie bouří nalomená(T7f)
úzkost bolest hoře zlé vnadnou líc jí cloní(T7f)
po níž z očí blankytných slzí proud se roní(T7f)
K Tobě paní utíkám ve svém krutém hoři(T7f)
Tobě kněžno v pokoře noha má se koří(T7f)
neopouštěj nešťastné ujmi se jí paní(T7f)
jedním slovem milosti usuš slzy v skráni(T7f)
Políčko jsme osili celičký náš statek(T7f)
k němu toužně vzhlíželi všední den i v svátek(T7f)
každým letem hustý klas na políčku vzklíčil(T7f)
ale kanec divoký úrodu vždy zničil(T7f)
Tvým ten kanec majetkem muž můj jej však zabil(T7f)
mstivé lovce knížecí ranou k sobě zvábil(T7f)
v železech jej odvedli jako vraha žháře(T7f)
muže mého uvrhli tmava do žaláře(T7f)
Vrať mi muže vrať mi zas kněžno přemilená(T7f)
oporu vrať duši mé v bolu zlém jež sténá(T7f)
pro druha mých radostí tužeb všech a tíží(T7f)
koleno mé v pokoře před Tebou se níží(T7f)
Ustaň kněžna velí jí sotva tajíc hnutí(T7f)
snad nám průchod poskytnou zákonové krutí(T7f)
Vzhůru tedy na zámek nechať neleníme(T7f)
co stalo se na soudě dokonale zvíme(T7f)
Zástup lidu zvědavě jenž se kupí kolem(T7f)
sláva kněžně vznešené jásá strání polem(T7f)
Sedá kněžna v myšlénkách soudnou na stolici(T7f)
dobrota však bezměrná zračí se jí v líci(T7f)
Však tu lovci blíží se žalobu svou vedou(T7f)
zákonníci všakých práv obeznalí vědou(T7f)
kloní hlavy radí se nález předkládají(T7f)
Pytláka psi vztekliví nechať roztrhají(T7f)
Ale kněžna v soucitu na vinníka zírá(T7f)
který bázní zoufalou v poutech před ní zmírá(T7f)
Nuže Černá kněžna dí milí páni moji(T7f)
rcete nyní opravdu co ten kanec stojí(T7f)
Tři tolary kněžno ctná odpovědí zní to(T7f)
Aj těch víc než člověka má nám býti líto(T7f)
Však my škodu vinníka spočtem za let řadu(T7f)
a pak nález v této při vyřknem bez odkladu(T7f)
Ticho Mlčí radové mlčí lovci mstiví(T7f)
beze hlesu stojí kol zvědavců kruh živý(T7f)
a v tom tichu napjatém jako hudby snění(T7f)
Černé kněžny zvučí hlas klidný povznešený(T7f)
Nuže mlčí slavný sbor já pak nález vznáším(T7f)
Tři tolary vinník splať pokladnicím naším(T7f)
to za ztrátu zvířete jež nám zhubil v poli(T7f)
brániv svoji úrodu ne však ve svévoli(T7f)
Z pokladny však knížecí kněžna velí dále(T7f)
souzenému člověku který v péči stálé(T7f)
z úrody své sobě chléb a nám berně chystá(T7f)
jemu ihned tolarů vysázejte tři sta(T7f)
Právo ctít a zákony trestat nepravosti(T7f)
panovníků první jest svatou povinností(T7f)
ale kdo chce srdcím vlást k dobra vést je zdroji(T7f)
musí lidu nésti vstříc srdce duši svoji(T7f)
Zmlkla ale jako bouř zahučí li polem(T7f)
jásot lidu bezměrný zazní kol a kolem(T7f)
Sláva kněžně milené zní to zas a zase(T7f)
a líc kněžny v pohnutí nachem pokrývá se(T7f)