TMA A DEŠŤ...

Čechoslav Ostravický

Tma a dešť a vichru sten hučí venku, kvílí, opírá se do oken, výská, pláče, šílí. Nelze spát a nelze snít, klidu v duši není, hodin zvuk, jimž chví se byt, vábí k přemýšlení. A ten vichru s deštěm rej pusté noční hluše jakby děl mi: „Přemítej v hloubí svojí duše. O té válce ničivé, o tom věčném sporu, o té bouři ječivé, plné síly, vzdoru. – O tom, kterak žití to kruhem zla je pouze, na němž plno navito bídy, smutku, nouze – – A za vše, co v nitru tvém plá a hrá a svítí, jak tu nutno s osudem stále zápasiti. Prací, postem, modlitbou jak to nutno chránit, zaplatiti krví svou, celým žitím bránit!“ – – – Bouře jek a vichru sten výská venku, šílí – – duše, dál tou nocí jen k slunci, k tvému cíli!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

694. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pláč deště. (Alfons Breska)
  2. Deštivá noc. (Julius Alois Koráb)
  3. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)
  4. SLOKY. (Bohdan Kaminský)
  5. Šedavé mlhy. (Boleslav L. Černý)
  6. Hudba ohně. (Alfons Breska)
  7. OBLAKA. (Adolf Brabec)
  8. Tažní ptáci. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Muž ve skále. (Stanislav Mráz)
  10. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)