Dnes myslí spěji k tobě vezdy věrná(J5f)
svým známá nektarem ó Plzni černá(J5f)
Zřím komínů tvých nespočetné davy(J5f)
jež utkávají závoj kol tvé hlavy(J5f)
mám jasný pocit noha jak se boří(J5f)
dnes v mračnech prachu zítra v bláta moři(J5f)
zas tvými sady procházím se v duchu(J5f)
a němčina tvých dcer mi letí k sluchu(J5f)
zde papež Plzně Salzmann v košťat stínu(J5f)
svůj ztápím jazyk v rajskou chmelovinu(J5f)
co v stromořadí blízkém masné krámy(J5f)
se o požitek pro nos dělí s námi(J5f)
Tak často Plzni na tvé steré krásy(J5f)
všech pět mých smyslů rádo vzpomíná si(J5f)
I figurky tvé mým se zrakům jeví(J5f)
v svých krátkých sukních statné selské děvy(J5f)
jež vítězí již svými punčoškami(J5f)
i v toaletách skvostných naše dámy(J5f)
s jichž kyprých rtíků der die das zní směle(J5f)
houf věrných dcer a synův Israele(J5f)
i pravovárečníci města květ(J5m)
jimž za Rokycany se končí svět(J5m)
Však nad všecky ty živěji dnes tane(J5f)
mi na mysli muž tváři ustarané(J5f)
jenž přečasně má v čele brázdy vrásek(J5f)
a úzkostlivě čítá každý vlásek(J5f)
jenž nedávno byl ještě jako buk(J5m)
a v krátkém čase ztratil všechen tuk(J5m)
že zbytečně teď velikou má vestu(J5f)
a vše to ze starostí o nevěstu(J5f)
Zřím hubeného toho úředníčka(J5f)
jak pod cylindrem který sebou kývá(J5f)
se po náměstí širém procházívá(J5f)
vždy sklopena jsou k zemi jeho víčka(J5f)
a jeho chůze o závod je běh(J5m)
než přes to sobě dobře všimne těch(J5m)
kdo v sukních trochu lepších kol se mihnou(J5f)
ač sotva zraky od země se zdvihnou(J5f)
Co dívek potká všecky zná jich jménem(J5f)
i do kapsy jich vidí tatíkům(J5m)
ví co vynáší téhle Olgy dům(J5m)
co té zde Fandě dostane se věnem(J5f)
ví tam ta dlouhá slečna Aurelie(J5f)
že mnoho po své tetě dědit bude(J5f)
jež více již je mrtva nežli žije(J5f)
hle ta zde Tilda jako děvče chudé(J5f)
se šatí jen však peněz má jak smetí(J5f)
to tahle Mařka chodí jako kněžna(J5f)
však pod atlasem košile je režná(J5f)
dost dluhů asi tucet malých dětí(J5f)
jak zklamal by se člověk snadno v ní(J5m)
Nu vtělený to úřad listovní(J5m)
Těch vědomostí finančního stavu(J5f)
všech otců matek strýců bab a tet(J5m)
pan Dolný pracně nabyl během let(J5m)
snad polovině dívek z toho davu(J5f)
jenž denně se tu tísní na chodníku(J5f)
již nabídl své srdce ruku svou(J5m)
a sladké ano slyšel z mnohých rtíků(J5f)
jež úsměvem svým k rajským hodům zvou(J5m)
však dosud vždycky v rozhodné té chvíli(J5f)
kdy před oltářem již měl pokleknout(J5m)
jej z nenadání opustily síly(J5f)
a růžových se vždycky zhostil pout(J5m)
Co zdrželo jej Co mu stálo v cestě(J5f)
Ach vždycky náhle zvěděl o nevěstě(J5f)
jež dostane víc o několik set(J5m)
než ta k níž právě chtěl se připoutati(J5f)
Tak stalo se že za několik let(J5m)
znal podrobně jak která dívka platí(J5f)
a kterak její pojištěno věno(J5f)
však ponenáhlu ztratil kredit všude(J5f)
a získal sobě lichotivé jméno(J5f)
jímž nadepsal jsem tyto řádky chudé(J5f)
Již zdálo se vší naděje že vzdá se(J5f)
a upustí všech dalších od podniků(J5f)
když uslyšel jsem náhle na chodníku(J5f)
Však o tom v druhé kapitole zase(J5f)
Vždycky rád jsem vídal Plzeňanky švarné(T6f)
v suknicích těch krátkých které v zanícení(T6f)
uvádějí také muže mravokárné(T6f)
nad nimiž jen ženy zlobně barvu mění(T6f)
vždy se líbily mně hedvábné jich stuhy(T6f)
barev nejpestřejších vypůjčených z duhy(T6f)
zástěry a šátky střevíčky jich malé(T6f)
nejvíc však můj obdiv budily a k písni(T6f)
nejednou mne nadchly punčošky jež tísní(T6f)
kulaťoučká lýtka krásy neskonalé(T6f)
Zlíbal bys ty děvy Žel že vedle nich(T6m)
nevykračují si švarní jonáci(T6m)
v malebných svých krojích národních(T5m)
ale v poloměstských šatech panáci(T6m)
Sličná čtenářka se usmívá již hádá(T6f)
na papír proč brk můj neumělý skládá(T6f)
o venkovských děvách také chvalozpěvy(T6f)
Bravo milostivá uhodla jste Nuže(T6f)
náhlá zpráva všecky překvapila muže(T6f)
Dolný snoubencem že takové je děvy(T6f)
na níž v neděli se čtrnáct sukní kupí(T6f)
A jak často bývá také nyní zase(T6f)
všecka lidská zloba rázem vzbudila se(T6f)
každý ženicha jen očerňuje tupí(T6f)
že prý přeběhal dřív celé Křimice(T6m)
pátraje čí zelí největší má hlavy(T6f)
a která má z děvčat sukní nejvíce(T6m)
Ale rázem ztichl hovor vysměvavý(T6f)
Plzeň Dolného když vyvolenou zřela(T6f)
po jeho šla boku města ulicemi(T6f)
provázena žen a mužů zraky všemi(T6f)
zdravých svěžích tváří ztepilého těla(T6f)
plných nožek jež div netančily v chůzi(T6f)
Sotva Dolného si všimli jeho druzi(T6f)
jenž se krčil ztrácel vedle hrdé kněžny(T6f)
každý zřel jen dívku její profil něžný(T6f)
pružnou postavu a kypré její tvary(T6f)
a co líce prudké polévaly vary(T6f)
v srdce všech se plížil pocit závisti(T6m)
Když jsem po čase se potkal se ženichem(T6f)
z jeho pohledu jsem mohl vyčísti(T6m)
blaženost a pýchu s lehkým na rtu smíchem(T6f)
odpovídal chutě na mou gratulaci(T6f)
jakou partie ta dala prý mu práci(T6f)
že to nejbohatší děvče ze vsi celé(T6f)
ruka v rukávě že sice ještě není(T6f)
že však jistě bude příští od neděle(T6f)
kdy je na křimické pozván posvícení(T6f)
o němž zasnoubení má se oslavit(T6m)
A ta chvíle přišla V nově vyžehleném(T6f)
cylindru že na něm přecházel až vid(T6m)
na pravici velký prsten s celým jménem(T6f)
v nových lakýrkách a v nových nohavicích(T6f)
za krásného Dolný vyšel dopoledne(T6f)
ždaje chvilky slastné kdy svůj klenot zhlédne(T6f)
a s ním procházet se bude po Křimicích(T6f)
Těšil se jak bude vyvalovat oči(T6f)
všecka selská chasa s nevěstou až svojí(T6f)
v hospodě jež celá ověnčena chvojí(T6f)
vážně s elegancí po městsku si skočí(T6f)
Nevím žaludku jak Dolného se vedlo(T6f)
při obědě který trval hodin pět(T6m)
kde se nemluvilo ale za to jedlo(T6f)
řemeny že bylo třeba popouštět(T6m)
vím jen jaký dojem v chase způsobil(T6m)
švihácký šat jeho drahý z brusu nový(T6f)
zvlášť pak cylindr jenž do očí všem bil(T6m)
O tom poslední vám kapitola poví(T6f)
Druhého dne z rána rozpustilý smích(T6m)
rozléhal se těmi ulicemi města(T6f)
jimiž ode Křimic nejbližší jde cesta(T6f)
obklopen jsa hloučkem učňů pekařských(T6m)
kteří noční práce roznášeli plod(T6m)
obvyklým svým krokem jako o závod(T6m)
k domovu se Dolný vracel z posvícení(T6f)
v zuboženém stavu jasné světlo denní(T6f)
smutnou figurku to odhalilo světu(T6f)
cylindr jenž včera v plničkém byl květu(T6f)
a v nějž největší se jeho naděj kladla(T6f)
vypadá jak bašta rozstřílená padlá(T6f)
paže ubožáka v šíř jsou rozepjaty(T6f)
přivázány k tyči z brusu nové šaty(T6f)
skvrn i děr jsou plny na zádech pak se mu(T6f)
klátí obílená tabulka a s ní(T6m)
velký nápis volá Ženich okresní(T6m)
Radost způsobilo obecenstvu všemu(T6f)
do dveří když Dolný kopnul domovních(T6m)
a pak pomalu se bokem ztrácel v nich(T6m)
Dlouho před domem pak obecenstvo stálo(T6f)
ale nezřelo co v jeho zdech se dálo(T6f)
Dolnému jak jeho hospodyně stará(T6f)
uvolňuje paže připoutané k tyči(T6f)
se zad osudnou jak tabulku mu párá(T6f)
při čemž ostrý smích jí skrze zuby syčí(T6f)
snad si myslí že to zasloužený trest(T6m)
od křimických hochů kteří neztrpěli(T6f)
aby namlsaný měšťák směl jim lézt(T6m)
do krásného jejich domácího zelí(T6f)
Dolný od té doby mocný odpor cítí(T6f)
proti krátkým sukním přespolního kvítí(T6f)