V NÁRUČI LESŮ.

Herma Pilbauerová

Černých lesů věnec v tichém snění obejímá širý, dálný kraj, jak by světa ukrýt chtěl mu taj, kde se štěstí lžea kde ho není. V měkké stíny šumných korun jímá luhy, pole, vísku bělavou; ticho kola nebe nad hlavou, jak se sladko v náruči dřímá! Víc kde krásy? V poli zlata vlny, v pohádce ho žádné věru víc, v modru skřivanpísní na tisíc nad smaragdem luk, jež květů plny. Pod střechami hnízda vlaštovice, v chatách klida toho k žití dost... Slétá sem ten nadpozemský host ze hřbitůvku, šeré od zvonice. K čemu paláce a marné touhy, všechen život k jedněm pílí zdem! Za nimi hrst hlíny, trávy lem, snad i květa spánek dlouhý, dlouhý.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

203. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. DÍVCE SE ZLATÝMI VLASY. (František Kvapil)
  3. WAGNER (Božena Benešová)
  4. KDYŽ KVETLY MÁKY. (František Kvapil)
  5. XXXVII. Noc líbezná (Adolf Heyduk)
  6. LETNÍ POLEDNE. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  7. Ekloga. (Alois Škampa)
  8. V nadějí mých bujný les... (Adolf Heyduk)
  9. Krůpěje. (František Serafínský Procházka)
  10. X. Zardělé vstalo slunce, (Karel Babánek)