Za měsíčních jarních nocí mrtví vstávají z hrobů(Na)
na malých hřbitovech snících v šumění vrb(Na)
ze snů vstávají probuzeni jež začali snít(Na)
když klekání zvonili v setmělé vsi(Na)
Jdou probuzeni dotekem velkého ticha(Na)
ve stínu křížů a smutečních vrb(Na)
přes nízké se dívají hřbitovní zdi(Na)
omámeni příliš silným dechem rozkvetlých zahrad(Na)
A sny tiše přicházejí k spícím za neosvětlenými okny(Na)
po cestě kde za každé noci do trávy klade(Na)
se rosa slz těch kdož tady jednou již šli(Na)
A spící teskně vzdychají ze sna(Na)
Jdou černé stíny kolem bílých křížů(Na)
a v otevřené lehají si hroby(Na)
jež měkce vystlaly jim živých vzpomínky(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
957. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Hudba siesty.
(Jiří Karásek)
-
NOTTURNO
(Zikmund Winter)
-
ZEMŘELI, KRÁSNI ZŮSTALI.
(František Taufer)
-
Miserere.
(Jiří Karásek)
-
Variace předešlé myšlénky.
(Antonín Sova)
-
Podzimní večer.
(Otokar Březina)
-
Umění.
(Otokar Březina)
-
TICHO
(Otokar Březina)
-
Chrám.
(Xaver Dvořák)
-
ET TOUT EST EFFRAYANT LORSQU’ON Y SONGE
(Arnošt Procházka)