Píseň shasínající lampy.

Karel Dostál-Lutinov

Ó, básníče mladý! Můj plamének mře a povzlétá, jak raněný motýl se třepetá a zoufá. V tvé oči hledím, plné veselí. Hle, život můj se v náručí Smrti tetelí – a naděje není. Má dušička hasne. Proč žila? Proč se moří? V tvých očích, člověče, Nesmrtelnost hoří, a věčné štěstí! Ó směj se jen, směj! Mně v mžiku pohltí tma – jen poslední prsknutí – poslední „ba“ – a bude po všem...

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

871. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Láska a smrt. (Jaroslav Vrchlický)
  2. SMRT (Růžena Jesenská)
  3. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  4. None (Josef Holý)
  5. MÝCH SLZÍ PRAMEN... (Bohuslav Květ)
  6. XXXVII Z legendy staré – a přec mladistvé – (Viktor Dyk)
  7. Na bílém listu. (Eliška Krásnohorská)
  8. O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne, (Adolf Racek)
  9. XLVII. Smrt kmotra kde koho prý natáhne, (František Leubner)
  10. BÁSNÍK (František Serafínský Procházka)