Neznámý.

Rudolf Pokorný

Okénko malé, sporý svit, zas po letech je musím zřít... Záclonou bílou zimní mhly mne pohled vítá zavlhlý. A provází mne za vísku – zda ví, kdo byl jí na blízku? Ta šťastná neví, nevěří, že hladíval ji v kadeři. Že líbával ji po líčku a doprovázel v světničku, že kreslíval jí pověsti a hovoříval o štěstí! Ach často jemu hledí vstříc, však nepozná ho nikdy víc...

Patří do shluku

vánoční, stromek, vánoce, stromeček, ježíšek, dárek, jesličky, štědrý, jezulátko, betlém

162. báseň z celkových 342

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Noci. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. PÍSNĚ O MÉ DCEŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Strom. (Josef Kuchař)
  5. II. (Jan Neruda)
  6. VÁNOCE. (Karel Babánek)
  7. Proč? (Jaroslav Vrchlický)
  8. Pohřeb. (František Kvapil)
  9. Bez muže. (Beneš Doubravský)
  10. Na štědrý den. (Adolf Heyduk)