XIII. Ej, stuha stříbrná se v dálce blýská,

Rudolf Pokorný

Ej, stuha stříbrná se v dálce blýská, chci přinést Ti ji do vlasů – – A šel jsem pro tu okrasu, leč šumný ručej nalezl jen z blízka. A ten mi pohařík sám v ruku vtiská: pij! zve mne, okus jen, jsem Vesnou připraven! Jak poklekl jsem ku skalnímu vínu a pil ten divotvorný lík, hned stal se ze mne sokolík a já se vznesl bujně nad bučinu a slétal zem i nebe za hodinu a divy, divy zřel i v srdce uzavřel. O, viděl jsem, jak hvězdy v touze sletly, by v rose vzplály u stop Tvých, a puky zřel jsem na větvích, jež, kudy kráčelas, hned sličně kvetly, a perly v cestu potok házel světlý, a kde byl pták, hned spěl, by po cestě Ti pěl. Sluk hejna, rehků táhla nad Tvou hlavou, a lecha vzešla pod nohou, mech zrosen zdál se oblohou a zářil ve tvář Tvoji usměvavou. A já – jen trnul před tou Tvojí slávou a řízy Tvojí lem vášnivým líbal rtem. Však Tys mne zvedla, a já poznal v žase ta líčka, hvězdy očí těch, ten stříbrný hlas, ba i dech, fialky na ňadrách, a v měkkém vlase – moc vína skalního již přešla zase a Vesna okem Tvým mě vítá k pěvcům svým.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

424. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kouzla panenství. (Adolf Heyduk)
  2. Číš moje prostá... (Vilém Bitnar)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. Už povždy. (Adolf Heyduk)
  5. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  6. None (Adolf Heyduk)
  7. V lese. (František Táborský)
  8. O jak Tě vyzdobili naposled... (Adolf Heyduk)
  9. SLAVÍK. (František Táborský)
  10. Rostu! (Adolf Heyduk)