Jozefu Barákovi.

Rudolf Pokorný

Byl krásný, vonný Máj, když on svou píseň pěl. Byl máj, když kolem něho sletěli se ptáci, z nichž jeden po druhém juž v dálce se nám ztrácí, v té dálce, do níž Vítězslav náš odletěl! Snad tehdy pohled boží na něj pad’, a utkvěv na mladistvém apoštolu, usoudil mu, by zůstal ještě mlad’, až mladším dávno sklesne hlava dolů. Náš Barák nesestárnul s dobou svou, ač v znoji zlatá zrna v půdu klad’, by národ zajásat moh’ nad žatvou a k bohatému zasednouti stolu; ač slovem živým budil ospalce a spravedlivě tepal nedbalce, když bil se za volnosť svou „Svobodou“. I darmo žalářem měl zlomen být a darmo honil od práce ho vztek: on křižáků se věru neulek’, vždyť ozval se v něm praděd – Táborit – – Tma šla mu z cesty; neboť s jeho čela se jasná hvězda nadšení mu skvěla. – Náš národ – ubožák! Sotva že překročil té země práh, neustal napadati klidné dvory jeho krahuj vrah, a nebylo snad léta od těch dob, by nemířil mu nový Karel Velký – svatý do útrob! Tu přišel zjevně, jindy v škrabošce mu dával medu po trošce a při tom dýkou do prsou ho bod’... I v době té náš Jozef na stráži bdí za národ. I v době té svým slovem plamenným do srdcí hřímá bratrům zmámeným, mláď kupí kolem sebe ze všech dálí, a zápal vzněcuje pro ideály, putuje vlastí, když jiní spěší k rozkoši se klásť, a žebrá, žebrá – o lásku pro svou drahou vlasť. O, putuj dál, Ty hetmane náš bratrský, ozařuj dál nám cestu ducha svého paprsky, o, mluv jen dál a slovy svými tklivými uč svoje mladé bratry býti mladými!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

752. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NADŠENÍ. (Karel Mašek)
  2. ŠUM KRVE. (Antonín Sova)
  3. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  4. III. PÍSEŇ PRVNÍHO KVĚTNA (Antonín Sova)
  5. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  6. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  7. 1. Máj 1919. (Milan Fučík)
  8. Introitus. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XXIV. Kdo jsi ty? – vy díte rozmrzele – (Antonín Klášterský)
  10. LEGIÍM NAŠICH HRDINŮ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)