Skon Mořenin.

Rudolf Pokorný

Z hor, Mořeno, z hor! už ledy slunéčko drtí, zpět ptáčat je sbor: hej, rychle připrav se k smrti! A Mořenu chytli – což v strakaté kytli se divoška vrtí! Však řádila dosť! Tu jala matičce dítě, ha nezvaný hosť! Tu matku odvlekla lítě i na faru došla: a bodej si pošla! – Jen, děvčata, hbitě! A děvčátek dav už sinou Mořenu nese: nechť každý je zdráv a čerstvý jako pták v lese! Hle za vískou na lůž ji hodily v kaluž: jak hněvem se třese! Hned pan otec zmlád, zas klepot veselý v mlýně. I poskočil rád, kdo snům dřív oddal se líně! I na faře jaro: o nebohá faro! kde tvá hospodyně! A pod lipou ves se celá při dudách točí: hoj, rychtáři, dnes vám prchlo rychtářství z očí... Což Mořena v louži! Ať laje či touží: juž k vám nedoskočí!

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

116. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Švanda dudák. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Návrat z hor. (Rudolf Pokorný)
  3. Dudy. (Josef Václav Sládek)
  4. Bohatýr. (Adolf Heyduk)
  5. XII. To bylo v horách. Příval strhal pole. (Josef Václav Sládek)
  6. PERNÍKOVÁ CHALOUPKA. (Xaver Dvořák)
  7. Dudák. (Václav Antonín Crha)
  8. ZA CHLEBEM. (Jan Psohlavý)
  9. Odvedený. (Emanuel Miřiovský)
  10. O Vodňanském kostele. (Adolf Heyduk)