XII. To bylo v horách. Příval strhal pole.

Josef Václav Sládek

To bylo v horách. Příval strhal pole. U jednoho, kde zbyla holá skála, stál starý sedlák, tvář se kámen zdála, jak zkoušel půdu bodcem svojí hole. Rozhled’ se nahoru a po údole: ani ten mezník voda nenechala! a mlčel; – šedá hlava zakývala, a pevně kráčel domů po výmole. Co dělat? – Chalupa je na spadnutí a prodlužena, věřitelé krutí, děti jsou malé, „nevěsta“ nic nedbá, syn rozmařilec, na všem jako kletba. – – „Co vnuk můž’ za to?“ – Setřel s čela chmuru a ještě večer vez’ tam země fůru.

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

129. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rybník. (Adolf Heyduk)
  2. Boubín. (Adolf Heyduk)
  3. Švandovy dudy. (Ladislav Quis)
  4. Švanda dudák. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. Před Husincem. (Adolf Heyduk)
  6. Dudák a žoldák. (Adolf Heyduk)
  7. Dudák. (Šebestián Hněvkovský)
  8. Skon Mořenin. (Rudolf Pokorný)
  9. Pryč s pláčem. (Adolf Heyduk)
  10. Švandovy dudy. (Jaroslav Vrchlický)