KALINA.

Rudolf Pokorný

Oj, stojí, stojí kalina a u ní mladá dívčina, kalina suchá, povadlá, dívčina bledá, vychřadlá. Uroní slzy mladičká, uroní z hrdla slovíčka: „Vsadila jsem si kalinu, když bratr můj jel v cizinu. Kdy jsem mu na kůň dala meč, jakou to ke mně choval řeč: ,Oj, sestro, do zahrady spěj a kalinečku zalévej! Vzejde-li v pestrém rozvití, tož blízké naše sejití; povadlou však-li uvidíš, tož nevrátím se nikdy již!‘ Povadla mně, ach, kalina, nevrací bratra cizina – – daleko jsou ty mohyly, v něž cárské orly pohřbily.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

383. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na louce. (Adolf Heyduk)
  2. 9. Do památníku. (Jaromír Březanovský)
  3. Dva bratři. (Svatopluk Čech)
  4. 3. Příčina pláče. (František Jaroslav Kamenický)
  5. Leto. (Karel Leger)
  6. Straka. (Karel Sudimír Šnajdr)
  7. Kalině. (Růžena Jesenská)
  8. II. Usedám v luhu na trávník, (Adolf Heyduk)
  9. Petr. (Emanuel Miřiovský)
  10. XXV. JENNY. (Petr Křička)