SOUMRAK

Arnošt Procházka

Když dílo z tvůrce vyvřelo, ať na obraze žhne barev hrou, ať veršů rythmem opájí, či údův úbělem snad z mramoru plá naze cudně, Bohům dík svůj vzdává smrtelný: mní, jako nový bůh že stoupá na nebe, a radostně zní jeho „dokonáno je“! Vždyť ví, že dílo v něm zas’ nové slavně vzklíčí, jak z žírné prsti vzejde znova mízný plod vždy střídou nezmarnou. A když i lásku zničí mu v srdci jarém popelných dnů chorovod a tvrdě zdeptá ji a v muce uhněte, ví v síly rozpuku, že jiná vykvete. Však běda! běda, když se pozdní život chýlí již v stranu západní a spadá s vrcholu, co vášní výbojnou a slastnou touhou šílí mu srdce, smrtelný jak v temném údolu dny svými tápá mdle: a podzimní to nitro když prahnouc nevěří v své nové jarní jitro, pak nezní k Bohům dík za náplň údělu, – jen vzpurné rouhání, jímž všecko prokleto, že člověk živ jest a že přec’ je dožito!...

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

514. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Metamorfosy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. List padající praví: musím jíti, ( H. Uden)
  3. KOLODĚJ (Josef Holý)
  4. Pýcha. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Vzdech tonoucího. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Rozšiřte Boha! (Jaroslav Vrchlický)
  7. None (Josef Holý)
  8. VII. K veliké práci velké lásky třeba, (Matěj Anastazia Šimáček)
  9. 4   Jsme poslové – a nevím, čí ni čeho –, (Otokar Fischer)
  10. SONET O TVŮRČÍ SÍLE. (Antonín Sova)