NEVĚSTA MĚSÍCE.

Karel Dostál-Lutinov

Když zrodila se Běla, měsíček v okně stál a dřív, než matka směla, jí líce zulíbal. Po léta chodil za ní a miloval ji moc – ach! zítra bude paní! – jak dusná letní noc! Dokořán okno stálo, van hebký clonou vlál – a náhle okno vzplálo, v něm bílý měsíc stál: „Má dívko krásná, znáš-li tu lásku v srdci mém?...“ A z jitra bratři našli ji v krvi pod oknem. A když ji pochovali na blízku stezičky, na jejím hrobě smály se samé měsíčky.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

434. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. IV. Na matčině drahém hrobě (Josef Kalus)
  3. U OKNA. (Karel Babánek)
  4. ZA SVÍTÁNÍ. (Antonín Klášterský)
  5. Naše výstava. (Herma Pilbauerová)
  6. Bez úkoje. (Adolf Heyduk)
  7. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  8. Přišla ke mně za noci... (Adolf Heyduk)
  9. NA DRUŽNÉ MORAVĚNCE (Otokar Březina)
  10. Mé děvče. (Bohuslav Tablic)