Naše výstava.

Herma Pilbauerová

Kdys v české matky loktech dítě spalo, jak růžné poupě v keři mile, smavě, a matičce se o něm snilo, zdálo, ke svého národa že vzroste slávě. I živila je dechem lásky svojí, je k srdci tiskla v běd i strastí roji, jež často hrozily mu dobou zlou. A láska matčina, ta všemohoucí, je mysli, slov a činů pílí vroucí hle, vypěstila v bytost velikou. Ji ověnčila českých luhů květy, na úběl čela vtiskla nadšení a hlahol české mluvy vdechla v rety. Však znáte Ji, jeť v slávy znamení teď geniem, jenž zdobí vlasti chrám. A z blízka, z dáli sterý krok teď chvátá, ni moře jek mu cesty nezastaví, a ve všech srdcích jedna touha vzňata, chtí chloubu naši spatřiti ty davy, Jí upřímný a vřelý vzdáti hold. – – Ať zří Ji boháč v přepychu a lesku, ať prostý muž, jenž vísky zná jen klín, ať drotar z Trenčína sem našel stezku, ať z Kolumbovy říše český syn: všem zarosí se oko slzou lásky, již v démant změní záře nadšení. – Buď zdar Ti sterý, českých krajů dítě! Tvé slávy zář nám zory na úsvitě i večernice sešle zachvění. A ve Tvém svitu, lásce, svorné práci nechť sterý ještě vzplane český květ, jenž nevadnoucí hojným plodem splácí své matce – vlasti – lásky svatý vznět!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

245. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. (U prahu lásky.) (Antonín Jaroslav Klose)
  2. IV. Na matčině drahém hrobě (Josef Kalus)
  3. Všední balada. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. NEVĚSTA MĚSÍCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. Hroby rodičův. (Adolf Heyduk)
  7. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  8. KYTICE. (Karel Jaromír Erben)
  9. II. Jak se ti odměním, ty matičko moje, (Josef Kalus)
  10. Naděje. (Adolf Heyduk)