V ROZPACÍCH.

František Serafínský Procházka

Ba pokračujem času na perutích, duch pokroku dle zásluh béře věnce. Je parno všude v práci jako v hutích, a bez diplomu není existence. Nic neplatí než kolkovaný rozum neb renty, reality, korce hlíny – i domovník již záhy rigorosum mít musí z práv anebo z mediciny. Na všecko nejpřísnější béřem vážky, vše papírovou cenu musí chovat, i služka na leštění klik a dlážky už musí konservatoř absolvovat. A přece, kamkoli se oko sveze, jen černou rozevřenou propast zhlídá, a z ní jak hydra sedmihlavá leze ven bídáctví a nekonečná bída. A není div, že mnohý snílek tedy, v kal onen pohrouživ svou duši čistou, se nevědomky stane naposledy domácím pánem nebo nihilistou.

Patří do shluku

politika, poslanec, parlament, ministr, politik, politický, vídeň, schůze, mandát, republika

599. báseň z celkových 1252

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 40. Něco o doktořích. (František Zdobnický)
  2. LIII. PŘI POZOROVÁNÍ SVAZKŮ „SBÍRKY ZÁKONŮ A NAŘÍZENÍ ČS. REPUBLIKY“ (Josef Svatopluk Machar)
  3. GEORGES CLÉMENCEAU. (Josef Svatopluk Machar)
  4. KLERIKÁLNÍ PRÁCE (František Gellner)
  5. I. AUGIÁŠŮV CHLÉV. (Antonín Sova)
  6. XCVII. MEZI DOBRÝMI (Josef Svatopluk Machar)
  7. I. Mluvčí lidu. (Heřman Městecký)
  8. KAREL LEGER. (Karel Mašek)
  9. LEGENDA O DOKTORU KYTLOVI. (Antonín Klášterský)
  10. PROMENÁDA DIOGENOVA. (Viktor Dyk)