KARLU LEGROVI

František Serafínský Procházka

S pluhem v ruce jedné, v druhé s perem vkořeněn v půdu jako kmen v úporné práce protivenství sterém tak stojí oráč básník bez proměn. Zrno dává zemi po úrodě lačné, by zlatým zašuměla hlasem, Labe mu zpívá dávných zkazek hlasem slunečném zalito i mlhou mračné. Hlubiny temné se mu otvírají, třaslavé vlnky mu hrají, mokřiny, tajemné tůně mu vanou své zahořklé vůně, a víly v průsvitných závojích, rusalky tance laňčí mu podkasány tančí v nocích měsíčných. Čertice černooké, útloboké kývají mu přes dřevěné schůdky do hospůdky, by v rozmaru svém lehýčkém naň zasvítily dvojklanným hadím jazýčkem. Obejmout celý kraj své domoviny všemi smysly, láskou svou i činy dvojí práce: oradla i ducha, ó, jak tu štěstím srdce buchá, jaká slast to veliká pro sedláka básníka! Tak žil jste naslouchaje zvěstem, jež táhly domovinou, Vaším rodným městem, z půdy české rosta po svém pro své dílo, by vlast nám oslavilo. A vím, jak hořelo Vám v duši, když osud naší země zrál, když v zaleknuté hluši se přerod našich věcí dál. Část Vaší krve, milený Váš syn, když srdce svého na pokyn spěl tam, kde v dálkách neznámých se bělorudý prapor zdvih, náš prapor svatý, vlaje v odhodlání ruskou plání! Ó, vím, jak se Vaše srdce chvělo a mřelo, jak po vichru jste slal mu svoji sílu, by neochabl ke spasnému dílu, jak vírou svou jste paže jeho sílil, by s cesty své se neuchýlil. A hle, tu jest slavná úroda! Váš svátek splývá v jedno se svátkem národa, dvojí starost pominula šťastně. Je bílý den a v srdcích našich jasně. Plesáme s Vámi, chmury, jež tu ještě zbývají, rozvanou vichry po kraji. Slunce jest ve vysoku, k radostné práci jasno v našem oku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1089. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  2. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  3. Na rozhraní roku 186½. (Václav Pok Poděbradský)
  4. NAŠE HRADY. (František Kvapil)
  5. BOHU PONÍŽENÝCH. (Čechoslav Ostravický)
  6. Zpěv se jak bouře potýká (Jiljí Vratislav Jahn)
  7. Sibylly Michelangelovy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  9. Vyzvání. (Adolf Heyduk)
  10. SMRT MISTRA JANA HUSA. (Stanislav Popelka)