BALLADA.

Adolf Racek

Jde pověst příšer o zatraceném parku knížecím(Na) v němž hra pohřben jest uprostřed chr svých(Na) Dav pomřel baroness a zby podvečer jak moru ble dým(Na) se vlekou zahradou v jich kruhu mnich(Na) A straš noc Jen vichor smut duje a síc stříbří thuje(Na) a stezky zarost keř ží zčernalých(Na) a zasypa sluje ve větvích zaťatých tmou vichor táhle duje(Na) a půlnoc hučí na všem dří hřích(Na) A tisíc jiných lží a pitomos v pustých horách ří(Na) Park stlí v pohádkách a klidu tich(Na) v divokém keři na puklém z mramoru sloupu se sklen koule šeří(Na) vše čer zrcadlí i červánky i sníh(Na) A zákonem lomu tr obrazy a krou a bizar je kři(Na) a v tváři je splý smích a strach(Na) A konec Park jsou ňadra a kou nitra taj(Na) comtessy cnostmi Kdo baron a mnich jsou v tmách(Na)

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1088. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KLEKÁNÍ. (Josef Kuchař)
  2. 1. Svítil měsíc, svítil smutně, (Josef Kuchař)
  3. BALLADA TULÁCKÉ NOCI. (Antonín Sova)
  4. LXXXI. Blednoucí měsíc (Adolf Heyduk)
  5. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  6. NA DUŠIČKY. (Petr Fingal)
  7. U hrobu. (Adolf Heyduk)
  8. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)
  9. I. Úvodní. (Jiří Karásek)
  10. NOC ALFREDA DE MUSSET (Viktor Dyk)