O cítím v sobě, ve všem BOHA zas,

Adolf Racek

O cítím v sobě, ve všem BOHA zas, on mluví ke mně hudbou v prameni, dá útěchu mně tichem v jeseni, mně s jara vánkem hladí mdlému vlas, on počátek a konec, květ i klas, mne ráno volá jitra rumění, s ním hovoří mé večer tušení, a jeho království je ve mně, vás, mu láska bezejmenné znamení, modlitbou k němu, radost, veselí. Jak motýl světlem kdož jím zmámeni, ho popře krásnější pojetí jich, a kdož mu nejblíž, blahem zšíleli, on zákon zákonů, taj tajů v nich.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

254. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PANNINA PÍSEŇ NA BOŽÍ TĚLO. (František Taufer)
  2. Písně svatební. (Milan Fučík)
  3. DNES ANI MĚSÍC NEVYŠEL. (František Taufer)
  4. SMUTNÁ ROZKOŠ. (František Taufer)
  5. SEN JEDEN SVÍTÍ... (Otokar Březina)
  6. RAPSÓDIE (Jaroslav Vrchlický)
  7. Povzdech k měsíci. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Májová. (Růžena Jesenská)
  9. Legenda tajemné viny. (Otokar Březina)
  10. PROCHÁZKA. (Richard Weiner)