Že jsem, mně zdá se, ostatní též SEN,

Adolf Racek

Že jsem, mně zdá se, ostatní též SEN, noc den můj, jistot s neskutečnem most, v ní bytostí hvězd jiných bývám host, v ní tajemna tušením opojen nezrozeného k žití slyším sten, v neznámo nořím se a prabytost, v tmách nových smyslů bájných cítím vzrost a zázračných jsem vidin, kouzel plen. Jde v podvědomí nevědomé výš a podvědomé v šero měnných tuch, v žas vědění a citu živou říš. Že všechno živo, vím tak v zdáních svých, když mystický všech pochyb svírá kruh i věčná krása skrytá v uměních.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

4. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLII. Sen zamkni nám oči do pevna, (František Leubner)
  2. MLHY.*) (Svatopluk Čech)
  3. Sloky (Otokar Fischer)
  4. Jitřní zpěv na 1. máje. (Julius Alois Koráb)
  5. JED SAMOTY (Jan Opolský)
  6. PŘI OBJEVENÍ NOVÉ PYRAMIDY V MEYDUNU. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Nejistot jistotou jsi, ŠTĚSTÍ, klad, (Adolf Racek)
  8. POSLEDNÍ VĚTY (Růžena Jesenská)
  9. Já viděl... (Augustin Eugen Mužík)
  10. Zda přijdeš? (Bohuslav Květ)