COS, BOŽSTVÍ, krása tajemný tvůj šat!

Adolf Racek

COS, BOŽSTVÍ, krása tajemný tvůj šat! O bože, silný, dobrý otců mých, já, bože, před tebou chtěl kleknout bych, můj bože, v mládí mého modlitbách, mých, bože, studno nevýslovných blah! Že nejsi, bože, řekli mně; dnes vím, žes přelud jen a míň než kouř a dým, že mimo tebe světů cíl a lad, že nelze tebe, bože, dokázat – – – Ty nejsi, bože, proč však já zde jsem a proč jsem k tomu, bože, básníkem, jenž s věcí duší, zdáním mluvit smím, jak s ženou svou a se vším nebylým i s neskutečnem krasším jistot všech – jak klamný obraz věcí v zrcadlech jak v hládi vod lesk červánkových zlat. Vzývaný bezpočtem, popřený tisíckrát, v tom slově úchvatném, jenž skrytýs taj, ať jsi, ať lidstva nejhlubší jen báj, nejistot jistotou jsi, štěstí, klad. –

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

196. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Modlitba. (Milan Fučík)
  2. K Všemohoucímu. (Matěj Havelka)
  3. Má víra. (Bohuslav Květ)
  4. Ne symbol jen, tys, lásko, vrchol ŠTĚSTÍ, (Adolf Racek)
  5. Proč rveš mi duši pochybnostmi svými? (Josef Pachmayer)
  6. RANNÍ ZPĚV LÁSKY. (Antonín Sova)
  7. Modlitba. (Karel Hlaváček)
  8. MODLITBA NADČLOVĚKA. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Štěstí. (Bohuslav Květ)
  10. Při zprávě o smrti D. Jacinta Verdaguera. (Jaroslav Vrchlický)