XXXIV.

Karel Sabina

Když hvězdy bleskem omamujícím Co skvělý věnec zem noční obzáří, Hledávám dvě tam na obzoru dálném, Milostně skvoucí se nad bledou tváří. Tisícero plamenů žířících V nebeské výši nade mnou se třpytí; Jak v sněhu šíropustá lada blednou, Nad chladnou zemí vroucí ohně svítí. Já mezi hvězdami jsem hledal dvě! Jen bledou tvář jsem bezživotnou našel, Nad níž jsem spatřil oči – hvězdy moje, – Jejich však blesk v pusté věčnosti zašel!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

434. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  2. ZPĚVCŮV RÁJ. (Karel Sabina)
  3. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  4. Z JITRA. (Karel Sabina)
  5. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  6. PÍSEŇ KLÁŘINA. (Karel Sabina)
  7. PROSBA. (Karel Sabina)
  8. báseň bez názvu (Václav Vojáček)
  9. DĚVA OPUŠTĚNÁ. (Václav Věnceslav Ráb)
  10. V NOCI. (Václav Bolemír Nebeský)