Lipany.

Josef Václav Sládek

Krvavě slunce zašlo za Lipany; bojiště tmí se v sledním rudém proudu – Šat selský, zbrocen od krve a čoudu, tu leží muž jak balvan vyoraný. Tvář vybledlá, vlas divě rozcuchaný a obě mrtvé pěstě vryty v hroudu, jak nechtěl by ji pustit do dne soudu! a slepý zrak do tmavých nebes vklaný. A nad mrtvolou rytíř vzdorné šíje se sklání s koně rudé ve záplavě. Kůň podkovu do mrtvých prsou ryje. A jezdec usmál se tak pohrdavě! – jak v dáli splanul žár a slyšet skřeky – Byl tu jen mžik; – však stál tak čtyry věky!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

597. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA DLAŽBĚ DVORA. (Karel Babánek)
  2. V AMFITHEATRU (Otokar Fischer)
  3. TIBIA CAVA. (František Leubner)
  4. Západ. (Boleslav L. Černý)
  5. DOMOV (Božena Benešová)
  6. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  7. NÁHLÁ NOC. (Božena Benešová)
  8. V tajemných sklepeních, rozvleklých chodbách (Josef Holý)
  9. Agonie. (Antonín Sova)
  10. Samota milenců. (Antonín Sova)