Já, bludný jezdec, plání jel.

Josef Václav Sládek

Já, bludný jezdec, plání jel, to pustou, šerou plání, a nikde květu nebylo, jen poušť a mraky na ní. To nebyl div, že v pozdní noc jsem znaven klesal steskem, to nebyl div, že jsem si přál těch mraků zhynout bleskem. Však mraky jako z ocele tu stály jen a stály a vůkol modré bludičky jen plály, plály, plály. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

453. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Noc temná byla, neprůzračná, (Jiřík Luděk Moravský)
  2. SOCHA V POLI. (Jan Opolský)
  3. (VELIKÝ ZVON.) ( H. Uden)
  4. Výkřiky. (Augustin Eugen Mužík)
  5. V neklidné noci. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Elegie o umění. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Naše hvězda (Antonín Klášterský)
  8. Sonet noční. (Josef Svatopluk Machar)
  9. VZBUZENÍ OPUŠTĚNÉHO ŽOLDNÉŘE. (Arnošt Ráž)
  10. Na horách. (Adolf Heyduk)