DVA A TŘICET ROKŮ.

Josef Václav Sládek

DVA a třicet roků přešlo tichým chodem svým, co v nich bylo, vše se slilo v šedou mhu a dým. Dva a třicet dlouhých roků, lét a zim a jar v zpomínání jako zdání; zbudil jsem se stár. A ty stále hledíš na mne jako jarní květ svěží, ač už v hrobě leží dva a třicet let.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

557. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠLO TŘICET MOJICH ROKŮ... (Antonín Klášterský)
  2. III. Rve pozdní jeseň zbylé léta zdoby: (Josef Kuchař)
  3. Duma o zapomenuté růži. (Adolf Heyduk)
  4. HNÍZDO (Hermor Lilia)
  5. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  6. NAD KYTICÍ FIALEK V LISTOPADU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Umírání. (Bohdan Kaminský)
  8. JARA KVĚT. (Josef Václav Sládek)
  9. Zima. (Josef Václav Sládek)
  10. SLOKY SENTIMENTÁLNÍ. (Božena Benešová)